2011917

2000 - časopis Rock Pop - rubrika Recenze - Písně Instantního štěstí

ROCK & POP – 2000, číslo 10., strana 111 - rubrika "Recenze"


 

Znouzectnost - Písně instantního štěstí (zlevněné akční melodrama)
Sisyfos Records 52:19

 

Už dlouhá léta je to pořád o tom samém. Znouzectnost, ošumělí muži a žena z plzeňských ulic vydají jeden rok kolekci nových písniček, další rok si dají pauzu, další rok... a tak dál. I když na desku pravidelně vysypou plnou nůši písní vycházejících z léta neměnného skladatelského rukopisu (vždycky mě zajímalo, jestli má skupina při nahrávání nějaký odpad), drží si jejich akcie už od výtečného Folcore (1994) kurs tak stabilní, že by jim to mohl závidět i hodně kvalitní burzovní papír. Ani Písně instantního štěstí neznamenají výrazný propad – i když v kontextu posledních alb skupiny bych si jak Kapitána Mlíko (1996), tak předloňskou
Bomboniéru!, kdyby došlo na lámání chleba, cenil víc.
Možná se mi ta deska zdá být místy moc velký popíček. Zajisté, hodně v tom může hrát roli fakt, že podstatně větší prostor za mikrofonem dostala saxofonistka Romana Kohoutová, která ksicht kapely zjemňuje - krok je to logický a konečně i prospěšný, madam vytváří ostatním třem (čtyřem) ´neotesancům´ svěží protipól. Vezměte si třeba Kostěje, ryze
folkovou písničku, ozvláštněnou sitárem ´posledního plzeňského hippieho´ Jirky Muchy: doplňují se skvěle. Spíš mi vadí písničky jako Mouchy nebo Babí léto, nasládlé a trochu unavené kousky, autor zastižený ve slabší chvíli. Navíc se Znouzectnost začala, mám pocit, opakovat, víc než je milo - není Pannatomanayetti druhým dílem Jé jé je to tak z Kapitána Mlíka a Bakalář totéž od Robota z Folcoru?
Ale i tak je tady řada ´písní zvláště vydařených´, abych citoval jednu taky plzeňskou, ale stylově zcela odtažitou partičku. Úvodní dvojice Malá revoluce a Latinská album výtečně nakopnou, přeslechnout byste neměli ani Dokola dokola s typickou jedovkou 'každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán' v refrénu a závěrečné Rádio, Země instantního štěstí či
Barvoslepý muž, pregnantní kombinace juchavé muziky a úplně protikladného textu.
P.S.: Stejně jako v případě Bomboniéry! bych rád upustil poznámku o obalu: nepřehlédněte Goldovy koláže! Až se budeme zabývat obaly českých desek, neměli bychom muže za pultem jisté prodejny fy Globus (pokud tam ještě dělá) vynechat.

****** Radek Diestler