Já ti nerozumím
Slunce na obzoru vychází a Ty tvář odvracíš oči Ti rezaví ráno je navždy zamyká jsi zkrátka noční pták nevím proč je to tak jsi zkrátka noční pták nevím proč je to tak Slunce Ti svatozář opatrně nakreslí skrýváš se pod polštář do bílých závějí ukrýváš zoubky snad zoubky upíří tak jak netopýři v tmavých jeskyních Snáší se večer a Tobě oči svítí cejtím se chycen do Tvých hnátů slunce zapadá a mě z Tebe najednou mrazí vím, že mě svedeš do jistý zkázy a já - ti rozumímNula IQ John
Chodí Honza světem, na hůl ho kdekdo bere je to starej dobrák, zatím se jen smál Dědeček mu sežral buchty a pak do bot prásknul tak pokrčil ramenama a šel zase dál Hej hou - hej hou a trpaslíci jdou Trpaslíci průměrnosti vykračujou stejnou nohou Hou - hej hou a trpaslíci jdou vylejzají z děr a táhne jim na záda Nejsem padlej na hlavu a poznám co se děje jakpak dlouho myslíte, že si nechám lhát Mám dobrý voči a mám dobrý uši tak co mi zase pánové chcete nakukat Hej hou - hej hou a obři krajem jdou pěkně podle rozkazu vykračujou stejnou nohou Hej hou - hej hou a obři krajem jdou vylejzají z děr a táhne jim na záda Nemám v hlavě piliny a ani ne slámu jsem jen Hloupej Honza a buchty mám rád Jak to všechno skončí i tahle pohádka až vás vezme rohatej tak půjdu zamávat Hej hou - hej hou lháři krajem jdou už jim nikdo nevěří a vykračujou stejnou nohou Hej - hej hou lháři krajem jdou vylézají z děr a teče jim do bot Nemám v hlavě piliny a ani ne slámu ...Město Londýn
Projít kluby dole v Soho plivnout z mostu nade Temží a potom si půjčit kolo projet na něm Londýn - dneska blázni mají den slunce zdraví město Londýn blázni mají den prozářený město mlhy London Town - my Love London Town - Hallo London Town - my Love London Town - Lon - don - don - Town Je načase sbalit mapu prachy nejsou, tak co s tím ? Zhasnout světla, bouchnout dveřma skočit do bláta - dneska blázni mají den slunce zdraví město Plzeň blázni mají den prozářený město kouře London Town....Vilík
Sedím na dvorku s lopatkou v ruce pomalu vrším maličký rov srdce mi bije tak nějak prudce smrkám a fňukám neschopen slov Chcíp, chcíp, chcíp Chcíp, chcíp, chcíp Vzpomínám na ty časy kdy jsme spolu žili - on a já vzpomínám na ty časy a z rádia nám pan Mozart k tomu hrál Sedím na dvorku plný mám břicho a co z něj zbylo to jsem už zahrabal Bude tu bez něj smutno a ticho Co se dá dělat - život jde dál Chcíp on chcíp mý malý kuře Vilík umřel a já zůstal sám Chcíp on chci - í - í - íp je úplně mrtvej a já zůstal sám - Vzpomínám na ty časy kdy jsme spolu žili - on a já vzpomínám na ty časy a z rádia nám pan Mozart k tomu hrál Vilík-Vilík-Vilík Vilík-Vilík-Vilík Vzpomínám na ty časy ...Bajka
(Aneb: Kdo chce králíka bít, slepici si vždycky najde.) Liška s vlkem soudící tchoř ten je přísedící a dávají mi za vinu že jsem sežral slepici z kurníku lišce patřící a já mám prokázat nevinu Je to tak - spravedlnost vítězí Je to tak - spravedlnost vítězí A co já ? A co vy ? A co my ? Já jsem jenom králík bílý neváhejte ani chvíli já slepice nežeru Na tlamách peří slepičí zálusk na maso králičí já mám prokázat nevinu Je to tak - spravedlnost vítězí Je to tak - spravedlnost vítězí A co já ? A co vy ? A co my ? Rozsudek vynes tribunál a hned jsme byli o kus dál že mě prostě sežerou Nejdřív sežrat - pak milost dát tak prý se tohle má dělat i když prokážu nevinu Je to tak - spravedlnost vítězí Je to tak - spravedlnost vítězí A co já ? A co vy ? A co my ?Pavouk
Od mala spousty nápadů marně bys hledal příkladů odkud je beru řeknu Vám To jednou ráno jsem si všim že mám nos plný pavučin a v uchu tichý hlas mi zní Dam dam da didi ... Pavouka v mojí hlavě mám V koutku své sítě sedí sám a spřádá plány pavoučí Zděšené oči doktorů na ušním nosním v špitálu pavouk se na ně usmívá Dam dam da didi ... Žijem si jako v pohádce je můj maličký ochránce a pryč nechce on ani já Dívá se na svět uchem mým a šeptá mi svá tajemství ty nápady mám tolik rád Dam dam da didi ...Figurka
Šachovnicí voják utíká beze zbraně Černá s bílou kam se podívá - je to k zbláznění kampak chtěl by jít kdopak ví ? kdopak ví ? kdopak ví ? Co říct ... Vidět není prsty hráčů - všude zní jen tikot hodin tik tak, tik tak, tik tak tik tak tik tak Šachovnicí pěšák utíká vlhké dlaně a v nich malou šachovnici má k ní figurek pár aby si moh hrát když se zastaví když se zastaví když se zastaví Co říct ... Vidět není prsty hráčů - všude zní jen tikot hodin tik tak, tik tak, tik tak, tik tak, tik tak Tak jak jde čas pozná každý z nás žijem divně a zatímco hoří filmu pás v prázdném kině sním tikot hodin zní já to vím já to vím já to vím Co vám říct mám Tak co říct mám Co vám říct mám Co vám říct mám Co vám říct mám Co vám říct mámNový časy
Zvoní telefon a já žádnou zprávu nečekám Kdo to může být někde v hloubi duše se lekám Haló, haló, haló - kdo je tam? nikdo se neozývá a nikdo se nehlásí Haló, haló, haló - kdo je tam? kdo je tam kdo je tam kdo je, kdo je, kdo je tam? mimimamamimimimama ... mimimamamimimimama mimimamamimimimama Zvonek zvoní já žádnou návštěvu nečekám Kdo to může být někde v hloubi duše se lekám Mám jít otevřít kdo tam asi bude stát vyřeším to dilema táhnu za kliku a tam stojí nový časy nesou bombu v košíku !Když
Když se ti kdekdo vyhýbá a nechceš vztek mít tak si zajdi na hřbitov a spatříš věčný klid - OU JÉ Když tě někdy zamrzí že maj jiný víc tak si rychle vzpomeň na ty co nemají nic OU JÉ Klacky vzduchem lítají - není skoro kde stát když se snažíš obarvit černobílej svět S bednou barev duhových když tě vyhání tak to zkus udělat - Z nouze ctnost Když tě někdo podrazí a už není kam jít tak si aspoň můžeš říct teď mám chvíli klid OU JÉ Když ti cestu přehradí papírová zeď tak si přines zápalky a pak - TŘI, DVA, JEDNA - TEĎ !! OU JÉ Klacky vzduchem lítají - není skoro kde stát když se snažíš obarvit černobílej svět S bednou barev duhových když tě vyhání tak to zkus udělat - Z nouze ctnostKoniáš
Hej počkej chlapečku, co to máš, tohle je tvá hračka ? No tak se podívej na to, co mám já ! BENZÍN - něco tady zavoní BENZÍN - a mně to začne hřát Hranice hoří Hranice hoří Hranice hoří a já se chvěju rozkoší Hranice hoří Hranice hoří Hranice hoří a já se zmítám v extázi oh oh Hej počkej děvčátko, co to máš, to je tvoje učebnice ? No tak se podívej na to, co mám já ! PETROLEJ - něco tady zavoní PETROLEJ - a mně to začne hřát Hranice hoří ... Hej kluci počkejte, co to máte, to jsou vaše kytary ? No tak se koukněte na to, co mám já ! ACETON - něco tady zavoní ACETON - a mně to začne hřát Hranice hoří ... Hej lidi počkejte, co to máte, to je svět kde žijete ? No tak se koukněte na to, co mám já ! RASISMUS - něco tady proletí NACIONALISMUS - a mně to začne hřát Hranice hoří ... Můžete mi říkat Koniáš dvacátýho století Koniáš,Koniáš,Koniáš mé hobby je oheň , temno , strach a žár Koniáš,Koniáš,Koniáš nenávist je moje a já zas vaše prokletí Koniáš,Koniáš,Koniáš ale kus mého já dříme v každém z vás Koniáš,Koniáš,Koniáš Hej počkej chlapečku, co to máš, tohle je tvá hračka ? Koniáš,Koniáš,Koniáš Hej počkej děvčátko, co to máš, to je tvoje učebnice ? Koniáš,Koniáš,Koniáš Hej kluci počkejte, co to máte, to jsou vaše kytary ? Koniáš,Koniáš,Koniáš Hej lidi počkejte, co to máte, to je svět kde žijete ? Koniáš,Koniáš,Koniáš Hranice hoří ... oh ohNaruby
Všechno je naruby a pryč starý doby drama i komedie Shakespeare seje popel z makovic má hotel Romeo a Julie Lumíci jdou v řadách do bezedných mořských vln Lumíci jdou v řadách do bezedných mořských vln Tuhne úsměv na líci všem těm, co se smáli Z hodinek mi vylezl sám Salvatore Dali Smuteční jsou slavnosti tam co byly bály A všechno je naruby pro ty, co stranou stáli Měsíc na talíři bílí netopýři slunce skrývá co mu je Mince ztrácí platnost trusem tančí marnost chrobák zpívá árie Můry letí v řadách do bezedných rudých plamenů Můry letí v řadách do bezedných rudých plamenů Tuhne úsměv na líci všem těm, co se smáli Z hodinek mi vylezl sám Salvatore Dali Smuteční jsou slavnosti tam co byly bály A všechno je naruby pro ty, co stranou stáli Peklo hostí nebe ohně žár tu zebe z kostí rostou hostie Červi draží blbost kapky jedu, radost kývá smrtka z orloje Lidi kráčí v řadách do bezedna duhových iluzí Lidi kráčí v řadách do bezedna duhových iluzí Tuhne úsměv na líci všem těm, co se smáli Z hodinek mi vylezl sám Salvatore Dali Smuteční jsou slavnosti tam co byly bály A všechno je naruby pro ty, co stranou stáliSmutnej klaun
Štěstí se světem toulá furt sem a tam a smůla ta světem bloudí a to já znám Štěstí - chodí cestou zcela jinou Nevím - jestli mou či jeho vinou Spíš smůlu znám - důvěrně znám Toulá se světem - sem a zase tam toulá se světem - co je to v nás ? Zmatek, pouliční řeky těl Nemám, co bych komu záviděl Možná - že ho taky někdy potkám Nevím - jestli ho v tom davu poznám Spíš smůlu znám - důvěrně znám Toulá se světem - sem a zase tam toulá se světem - co je to v nás ?Návraty
Město leží u nohou druhou hvězdnou oblohou spousta světel chce se stát Ranvej světel dálničních jak balkón drah vesmírných láká měsíc k přistání a já se vracím Smích do noci zní smích co zní jak pláč a já vím, že bych ho měl znát Smích co zní jak dech matky srdce tep a já vím, že ho vlastně znám Vítr tančí ulicí oči domů zářící prořezávají se tmou Liduprázdné náměstí zdi co znají století poutník hladí rukou svou to já se vracím - Smích do noci zní smích co zní jak pláč a já vím, že bych ho měl znát Smích co zní jak dech matky srdce tep a já vím, že ho vlastně známŠplouch
Evropou obchází strašidlo má jméno Svoboda Až uvidíš padat hvězdu tak si můžeš něco přát Někdo schodil jeden chomout sám si jiný přichystal Jít doprava či doleva všude je tu spousta stran Na starym nábřeží z hodin má závaží stojí tam divnej pán co chce skočit dolů a neví kudy kam Hlava se mu zatočí - zatočí Hlava se mu zatočí - zatočí Hlava se mu zatočí - zatočí Hlava se mu zatočí a potom šplouch! Chceš-li poznat člověka do rukou dej mu moc potom, když budeš mít štěstí stihneš volat o pomoc Když se vrací čerstvý vítr tak to chce pozor si dát nebo proklouzne ti mezi prsty i to, co už dávno máš Na starym nábřeží ...Vrať se zpátky
Já to znám tenhle pocit dobře znám vrať se ke mně já ti odpustím Vždyť tě dobře znám vrať se ke mně já ti odpustím Ty jsi šla o dům dál já se v koutě tiše smál napůl blázen touhle hrou díval jsem se za tebou pápapapapá ... S tebou být vzpomínky jsou závaží srazit hlavu starým obavám Chci tím katem být srazit hlavu starým obavám Tak se vrať, tak se vrať popravíme stíny a pak ty, ty i já budem někdo jiný Snad oba, oba dva nesem trochu viny tak se vrať, tak se vrať - popravíme stíny pápapapapá ...Rotace
Země - vzduch, Oheň - voda ROTACE Den - noc, Bílá a černá ROTACE Žár - mráz, Pravda a lež ROTACE Síla - slabost, Odvaha - strach ROTACE Život a smrt To vše jsou různé Strany jedné mince A ty máš možnost volby Panna nebo orel A pak rotace Ten neúprosný zákon téhle doby Zákon téhle doby !Třicet stříbrných
Když mají stěny uši a nejistota svírá vyvěšeným telefonem zazní tichý smích nikdo nic netuší dalekohled z okna zírá přes ulici v temný cimře sedí jeden z nich Za klíčovou dírkou mihne se oko krátce když otevřeš dveře - zní už jen kroky po chodníku co s roztrženou obálkou ve vypáčené schránce anonymní dopisy chodí rovnou do podniku Nenávidím špízly a nenávidím donašeče třicet stříbrných v jakékoliv podobě nenávidím špízly a nenávidím udavače než vzít něco od nich - budu žít radši v chudobě V klidu někoho špehovat a potom ho prásknout i takovým způsobem se dají léčit mindráky sadou ostrých jehel se cizím životem šťourat a potom jít klidně spát - vše ve jménu morálky Stromy se prý ohýbají dokavad jsou mladý kde končí srovnanej strom a začne deformace neustále přibývají rostou jejich řady některým je špiclování víc než náplň práce Nenávidím špízly a nenávidím donašeče třicet stříbrných v jakékoliv podobě nenávidím špízly a nenávidím udavače než vzít něco od nich - budu žít radši v chudoběStardust
Je to sen anebo můra kráčí sem nebo přilétá Rozprostírá nad zemí svůj plášť Teď místo slunce svítí hvězdy na nebi vyšité stříbra nití hvězdy na nebi neviditelnou sítí spoutané Roztáh nad oblohou plášť hvězdy na nebi Je to hvězdný uspávač hvězdy na nebi a co je naše bytí - jenom sen Hvězdný prach lpí na obloze soudcův vrah a vraha soudce Zavraždil den nesčíslněkrát Teď místo slunce svítí hvězdy na nebi vyšité stříbra nití hvězdy na nebi neviditelnou sítí spoutané Roztáh nad oblohou plášť hvězdy na nebi Je to hvězdný uspávač hvězdy na nebi a co je naše bytí - jenom senKrátká a veselá píseň o umírání
Není čas na umírání když jsme tady jenom chvíli Není čas na přemýšlení na kolik jsme odsouzeni kolik ještě dnů ? Kolik ještě dnů mi zbývá Kolik ještě dnů tu mám Kolik ještě dnů mi kolik ještě dnů ? Kotrmelce po stránkách dnů metat na truc realitě Kdyby někdo chtěl mi říc já to nechci - nechci vědět kolik ještě dnů ? Kolik ještě dnů mi zbývá Kolik ještě dnů tu mám Kolik ještě dnů mi kolik ještě dnů ? Se zubatou chci odejít ve stoje a v nových botách Beze strachu na ni hledět až ukáže na hodinkách Kolik ještě dnů mi zbývá Kolik ještě dnů tu mám Kolik ještě dnů mi kolik ještě dnů kolik ještě dnů kolik ještě dnů ...Rostou ceny
Rostou ceny Rostou ceny Rostou ceny každej den Rostou ceny Rostou ceny Rostou ceny každej den Devět lidí bere patnáctset a desátej potom shrábne tučnej zbytek skoro čtyři tácy průměr na hlavu někdo tvrdou práci, jinej zábavu HLEDEJ ! HLEDEJ ! Rostou ceny Rostou ceny Rostou ceny každej den A to je nepopiratelnej fakt !Zdi a mosty
Zmlkají trumpety, bubny a paličky zdá se být u konce maškarní bál Už jenom kejklíři žonglují slovíčky publikum odchází - je prázdný sál Boří se zdi a mosty se staví včerejší nepřítel je dnešní host někde se od rána do noci slaví jinde je odměřen čas pro radost Utíkáš Něco před tebou ty před něčím Utíkáš Něco před tebou ty před něčím Utíkáš Něco před tebou ty před něčím Nejde zůstat stát ... Vítr žene ulicí ranní noviny co je v nich napsán ten správný názor Blázen křičí nocí: "Vítejte hrdiny!" dítě stojí tiše u zvednutých závor Z neplatných učebnic stává se popel účetní sečítá Má dáti - Dal Složenky, Stvrzenky, účet za hotel za dveřmi vrátný se potichu smál Utíkáš ... Je bláznovství vítr do dlaní chytat stožár už stojí a lze plachty napnout Stroj starých hodinek přestává tikat na volnou hladinu loď může vyplout Pamětní desky a z mramoru pomníky naruší vítr, voda a čas Nejtvrdší mramor přežijí vzpomínky na králova šaška a rolniček hlas Utíkáš ...Buňky
Ty jsi ten největší za všech blbců já vím, že neumíš ani psát kdyby to tak věděla moje máti zakázala by mi si s tebou hrát - s tebou hrát Rf: To už mi neříkej že neumíš hrát tak se na mně podívej, co všechno já už umím prostě mám buňky, mám buňky, mám buňky, mám tak už mě neštvi a začni něco hrát Hrát na kytaru je děsně těžký zvlášť když začínáš jako laik ale ten kdo nic nedokáže zůstane do smrti blbec jako ty - jako ty Rf: To už mě neříkej že neumíš hrát tak se na mně podívej, co všechno já už umím prostě mám buňky, mám buňky, mám buňky, mám tak už mě neštvi a začni něco hrát Posluchače nejvíce zajímá taková ta bulvární atmosféra vašich koncertů Máte nějaké takové pikantní historky, nejen z koncertů, ale i ze soukromí? Takové ty drby? Třeba rozvedli jste se? „To není žádná pravda" Vyhodili vás ze školy? „To taky není pravda" „My zůstáváme radši jako nepoznaný, historky se nám úplně vyhejbají právě, nemáme soukromí žádný. Tady je problém v tom, že vlastně každej člověk dělá z nouze ctnost, ale málo kdo si to uvědomuje, my se k tomu otevřeně přihlašujeme. A my tady právě vlastně fungujeme jako osvěta, protože my k tomu máme, přidáváme dycky k dobru na koncertě takovou historku. Je to taková parafráze k přísloví, že Dalibora naučila sice nouze housti, ale Znouzectnost nenaučila nikoho nic."